Zásadní rozdíl v přenosu síly: Tkalcovský stav- poháněný vačkou, podobně jako přesné mechanické hodinky, používá k pohonu ojnice otočnou vačku a dokončuje tak žakárový pohyb. Každé otočení odpovídá cyklu pevného vzoru. Naproti tomu tkalcovský-tkalcovský stav poháněný řetězem je jako řetězový pohon jízdního kola, kde řetěz pohybuje listem listů nahoru a dolů a změny vzoru závisí na uspořádání řetězu. První z nich je vhodný pro složité symetrické vzory, zatímco druhý vyniká v souvislých gradientních texturách.
Rozdíly v přizpůsobivosti k bytovým textiliím: Vačkový-tkalcovský stav dokáže udržet přesnost stehu 0,1 mm při tkaní jemných materiálů, jako je-bavlna a hedvábí. Při manipulaci s těžkými závěsy nebo žakárovými přikrývkami může flexibilní převod-řetězového stavu tlumit napětí příze a zabránit přetržení osnovy. Testy ukazují, že při tkaní látek s vysokou-hustotou 60S a vyšší je míra defektů u vačkového-tkalcovského stavu o 40 % nižší než u tkalcovského stavu-řetězového.
Dlouhodobé-porovnání nákladů na údržbu: Vačkový mechanismus vyžaduje pravidelné broušení povrchu vačky, aby byla zachována přesnost, a vyžaduje odbornou údržbu každých 800 hodin. Tkalcovský stav-poháněný řetězem vyžaduje pouze pravidelné mazání, ale celou sestavu řetězu je třeba vyměnit každých 2000 hodin. Během deseti-leté životnosti jsou celkové náklady na údržbu řetězového stroje o 25–30 % nižší než u vačkového stroje, ale jemnost vzoru se časem sníží.
